„Old-Time Music je lidovým názvem pro lidovou hudbu,“
napsala před mnoha lety paní Ruth Crawford Seeger ve své knize Americké lidové písně vánoční. Jinými slovy, je to hudba osobitá, neopakovatelná a spontánní, která se za starých časů předávala ústním podáním z generace na generaci. Sloužila pro uspokojení vlastní hudební potřeby zpěváka nebo muzikanta, k potěše jeho nejbližšího okolí.
Old-Time Music není cestou pro každého, ale když se po ní jednou rozhodneš vydat, když vytrváš, pocítíš ono neopakovatelné vzrušení provázející odvážné poutníky, vykročíš vstříc ke svému nitru...
Proč přemýšlet / nepřemýšlet o Škole tradičního muzicírování ??
Protože dává přednost živosti před mechanickým nacvičováním.
Protože upřednostňuje cit a intuici před technikou a pravidly.
Protože oslavuje osobitost a neopakovatelnost.
Protože nevyžaduje znalost not ani přísné kopírování tabulatur.
Protože je přirozená a temperamentní (nikoli však agresivní či vulgární).
Protože jediným vysvědčením je uspokojení z návratu k sobě samému.
„Old-Time Music je lidovým názvem pro lidovou hudbu,“
už proto je stále živá, proud se dosud nezastavil, ještě pořád tu žijí lidé...
„Zatímco dříve žili old-time hudbou hlavně lidé z venkova
a malých městeček, kteří pracovali většinou v zemědělství,
v dolech nebo v továrnách, dnes ji běžně hrají lidé z města,
pracující v truhlárnách, jako počítačoví programátoři, v právní praxi,
v automobilových myčkách, ve školském systému...“
Mike Seeger
„Old-Time Music je lidovým názvem pro lidovou hudbu.“
Ano, slýchám spousty námitek a názorů, že se nejedná o hudbu blízkou nám Středoevropanům. Ale cožpak se na onom vzrušujícím proplétání, mísení a tavení kultur na půdě nového kontinentu nepodíleli i nejsmělejší z našich vlastních předků !
Podivuhodný kmen s léty sílil, koruna košatěla, kořeny jsou rozložité a hlavně velmi, velmi dlouhé. Příběh, který by vydal na nejednu tlustou knihu.
A kolik známých českých lidových písní se ukrývá za oceánem pod nálepkou „americká lidová“? Napočítali bychom jich mnoho.
„Kdo nemá odvahu být po svém ztřeštěný,
těžko najde odvahu být po svém moudrý.“
muž, který to musí vědět
„Old-Time Music je lidovým názvem pro lidovou hudbu.“
Část přirozeného a odvěkého temperamentu však v našich končinách (z mnoha pochopitelných důvodů) s posledními staletími vyprchala. Živost, kuráž a sebedůvěra, které se prý dnes říká zdravá, jsou ty tam. Náš projev je nevýrazný, způsob vyjadřování monotónní.
Hudbu, stejně jako celou řadu jiných bohulibých činností, sice pěstujeme, ale i tady přikládáme větší váhu „bezpečným“ pravidlům. Chorobným drobnohledem pozorujeme přesnost intonace, zkoumáme stupeň věrnosti „jediné správné“ technice, trápíme svého ducha i tělo, abychom vyhověli pokynům z učebnic... Na druhou stranu už nedokážeme vnímat poselství příběhu, udoláváme sami sebe, jedinečného a neopakovatelného nositele pradávného odkazu. Naše uspokojení přestává být úplné. Naplňuje nás jen vnější úspěch. Ba co hůř, bez odměny přicházející z vnějšího světa propadáme pocitům marnosti, někdy i zoufalství.
Vyprávím o zážitcích ze své vlastní Cesty. Stačí najít odvahu, zdvihnout hlavu, rozhlídnout se kolem:
Zapomenutý horal s jiskřičkami v očích radostně tluče do banja na verandě svého polorozpadlého příbytku... Starodávně upřímná balada z bezzubých úst halekající stařeny... Bosonohá dívka tančí bez jakéhokoli ostychu mým dlaním na dosah... A venkovské stodoly dál pulzují neodolatelným tepem, snad až pohanským...
Naši dávní předkové, hrdí odvážlivci, kteří se kdysi vydali do neznámých končin, daleko, daleko přes hrůzu nahánějící oceán, se vracejí...
Takřečená sehrávací Zimní škola Old-Time Country Music 2013
v Jizerských horách
